


Místo, kde se Sicilané setkávají se smrtí tváří v tvář
Pod nenápadným klášterem na západním okraji Palerma se skrývá jedno z nejzvláštnějších a nejzachovalejších pohřebišť Evropy – katakomby kapucínů (Catacombe dei Cappuccini). Tisíce těl tu v tichosti sledují návštěvníky, každý z nich oblečený do svátečních šatů, jakoby se zastavil čas. Místo, které nevzniklo jako turistická atrakce, ale jako projev úcty k životu – i ke smrti.
Jak to celé začalo?
Řád kapucínů se v Palermu usadil v 16. století. Jejich prvním sídlem byla kaple Santa Maria della Pace a později díky darům obyvatel vznikl klášter Convento dei Cappuccini. Už tehdy čelili otázce, kam ukládat své zesnulé bratry.
Roku 1599 tak byl do podzemí kláštera uložen první mnich – bratr Silvestro z Gubbia. K překvapení všech se jeho tělo přirozeně mumifikovalo díky specifickému mikroklimatu. Tento „zázrak“ se stal impulzem k rozšíření podzemního prostoru – a zájem o podobný způsob pohřbu začal růst.
Nejen mezi mnichy. Časem si pohřbení mezi kapucíny začali přát i bohatí Palermané, kteří si za života vyžádali svolení opata. A tak vznikl labyrint chodeb a výklenků, ve kterém dnes odpočívá více než 8 000 lidí.
Jak probíhala mumifikace?
Proces měl své pevné postupy. Tělo bylo nejprve uloženo na odvětrávanou polici, kde několik měsíců vysychalo. Poté jej kapucíni omyli octem, oblékli do svátečního oděvu a umístili na „definitivní místo“. Suchý vzduch a konstantní teplota v katakombách zabránily rozkladu a vytvořily mimořádně dobře zachovalé mumie.
Tento proces byl zdarma jen pro bratry řádu. Měšťané a šlechtici si místo v katakombách museli koupit – a čím lepší místo, tím vyšší cena. Není náhodou, že nejvýraznější místa zaujímají lidé vyšších vrstev.
Každá část katakomb má svůj význam:
- oddělení pro mnichy a kněze
- chodby pro muže, ženy, děti a panny
- sekce pro profese – právníky, lékaře, vojáky
- výklenky a kaple pro významné osobnosti
Mumie nejsou skryté – jen kousek od návštěvníků, oddělené pouze lanem s cedulkou, která žádá o respekt.
Nejslavnější obyvatelka: Rosalia Lombardo
Zdaleka nejslavnější „obyvatelkou“ katakomb je dvouletá dívka Rosalia Lombardo, která zemřela v roce 1920 na zápal plic. Její otec, zdrcený ztrátou, požádal o pomoc slavného balzamovače Alfreda Salafiho. Výsledkem je jedna z nejzachovalejších mumií světa.
Rosalia dnes leží ve skleněné rakvi, jako by jen spala. Její tvář, řasy, vlasy i pokožka zůstaly v téměř dokonalém stavu. Její tělo je tak zachovalé, že se jí začalo přezdívat „Šípková Růženka z Palerma“.
Dodnes kolují legendy, že dívka občas otevře oči – vědecky vysvětlitelný optický klam, ale pro místní silný symbol.
Americkým vědcům se teprve nedávno podařilo zjistit, jak Salafia postupoval – použil směs alkoholu, formalinu, glycerinu a zinku, která byla pod tlakem vpravena do krevního oběhu a zastavila rozklad.

Její vlasy, řasy i obličej zůstávají prakticky neporušené. Americkým vědcům se teprve nedávno podařilo rekonstruovat použitý roztok – směs formaldehydu, alkoholu, glycerinu a zinku, vpravená pod tlakem do krevního oběhu.
Rosalia je dnes známá jako „palermská Šípková Růženka“ a její přítomnost v kapli je pro mnohé silným, až spirituálním zážitkem. Někteří dokonce tvrdí, že viděli její víčka pohybovat se – legenda, která se v Palermu předává dál.
Katakomby jako zrcadlo sicilské duše
Pro nás, Středoevropany, může být tento prostor děsivý nebo zvláštní. Ale pro Sicílii je to místo paměti, úcty a kontinuity. Rodiny sem chodily své zesnulé navštěvovat, mluvily s nimi, měnily jim šaty, pečovaly o jejich vzhled.
Po zákazu ukládání těl v roce 1882 se přilehlý pozemek proměnil v klasický hřbitov. Ale duch katakomb přetrval – stejně jako vztah místních k životu i smrti.

Praktické informace pro návštěvníky
- 📍 Adresa: Piazza Cappuccini 1, Palermo
- ⏰ Otevírací doba: denně 9:00–13:00 a 15:00–17:00
- 🎟️ Vstupné: 5€ (může se měnit) jen v hotovosti !!
- 📷 Fotografování: zakázáno – z úcty k zemřelým (mé fotografie převzaté z netu)
- 🧥 Doba prohlídky cca 20-30 minut
Závěrem…
Toto místo doporučuji každému, kdo chce poznat Sicílii i z jiné, hlubší a niternější stránky. Procházka katakombami není snadná – ale pokud se zastavíte a necháte na sebe působit ticho, zjistíte, že smrt tu není koncem, ale pamětí.
Z mého pohledu zajímavé antropologicky. Představíme si snáze jak vysocí a velcí lidé tehdy na Sicílii žili, jak měli velké nohy,ruce,hlavy. Ale vzhledem k tomu, že byly oblékaní do nejlepších šatů co tenkrát měli, tak vidíme i dobu z hlediska módy a sociálních statusů. Vidíme, že tehdy byla medicína na mnoho nemocí krátká,proto i mnoho dětských mumií…
Prostě tohle místo, ač se může zdát morbidní doporučuji navštívit a nebojte se, Je to v pohodě.

Napsat komentář