„Sicílie a odpadky – víte proč?“

Sicílie a odpadky – můj pohled. Proč si myslím, že Sicilané nejsou bordeláři

Úvod

Než začnete číst, rád bych upozornil na jednu důležitou věc.

Tento článek není odbornou studií ani analýzou odpadového hospodářství. Je to můj osobní a subjektivní pohled člověka, který na Sicílii několik let žije, provozuje zde penzion a zajímá se o dění kolem sebe.

Čerpám z veřejně dostupných informací, místních médií, rozhovorů s obyvateli a vlastních zkušeností. Mohu se v některých závěrech mýlit a budu rád za věcnou diskusi.

Přesto si myslím, že téma odpadů na Sicílii je mnohem zajímavější a složitější, než jak bývá prezentováno na sociálních sítích.

„Na Sicílii jsou všude odpadky“

Tohle tvrzení slýchám poměrně často.

Někdo přijede na týdenní dovolenou, cestou od letiště zahlédne hromadu odpadu u silnice, vyfotí ji a odjíždí s přesvědčením, že celý ostrov je jedna velká skládka.

Ano, odpadky na Sicílii existují.

Ano, občas mě také rozčilují.

A ano, najdete místa, která by si zasloužila větší péči.

Jenže po několika letech života na ostrově si nemyslím, že by hlavním problémem byli samotní Sicilané.

A už vůbec si nemyslím, že by byli „bordeláři“.

Překvapení číslo jedna: Sicílie třídí více, než si většina turistů myslí

Pak se podíváš na systém v Castellammare del Golfo, kde žijeme. Funguje tu systém třídění velmi důsledně:

  • Bioodpad 3× týdně.
  • Papír každý týden.
  • Plasty každý týden.
  • Sklo a kovy střídavě po 14 dnech.
  • Směsný odpad střídavě po 14 dnech.
  • Samostatný svoz plen.
  • Samostatný svoz elektroodpadu.
  • Samostatný svoz zahradního odpadu.
  • Samostatný sběr použitých olejů.
  • Samostatný sběr baterií.
  • Samostatný sběr léků.
  • Samostatný sběr použitého oblečení.

A najednou si člověk řekne:

„Tohle nevypadá jako systém lidí, kterým je jedno, co se děje s odpady.“

Naopak.

Mnoho českých měst takto detailní systém vůbec nemá.

Pokud člověk netřídí správně, odpad mu jednoduše neodvezou.

Výsledkem je velmi vysoká míra třídění, která překvapí mnoho návštěvníků.

Právě zde jsem si uvědomil, že realita je jiná, než jak bývá často prezentována.

Proč tu často nevidíte kontejnery?

Mnoho turistů si všimne jedné zvláštní věci.

Ve městech často chybí velké kontejnery, na které jsme zvyklí z České republiky.

Můj osobní názor je, že právě to je součást řešení.

Odpad totiž není jen ekologický problém.

Je to také problém ekonomický.

Jen za náš malý penzion zaplatíme za odpad přibližně 900 eur ročně.

Představte si tedy náklady města s tisíci domácností, restauracemi, bary, hotely a statisíci turistů.

Každé euro, které obec utratí za odpadové hospodářství, pak chybí někde jinde.

Na opravy ulic.

Na školy.

Na služby pro seniory.

Na dětská hřiště.

Na rozvoj města.

Právě proto mnoho obcí přešlo na systém sběru od domu k domu.

Není vždy pohodlný.

Není vždy populární.

Ale pomáhá držet vysokou míru třídění.

Jsou opravdu problémem Sicilané?

Tady se dostávám k části, která mě zajímá asi nejvíce.

Když člověk projíždí menší města ve vnitrozemí Sicílie, často zjistí jednu zajímavou věc.

Je tam překvapivě čisto.

A právě to mě přivedlo k zamyšlení.

Pokud by hlavní příčinou byli samotní Sicilané, pak by přece největší nepořádek měl být právě tam, kde žijí převážně místní obyvatelé.

Jenže často pozorujeme opak.

Největší problémy bývají v turisticky exponovaných oblastech, v okolí pláží, podél hlavních příjezdových cest, v apartmánových zónách a na místech, kde se během sezóny počet lidí několikanásobně zvýší.

Není to vědecký důkaz.

Je to moje osobní pozorování.

Ale vede mě k otázce:

Pokud jsou některá neturistická města čistá a některé turistické oblasti mají s odpady problémy, nesouvisí to více s masovým turismem než s mentalitou místních obyvatel?

Turismus jako součást problému

Nemyslím si, že za odpadky mohou turisté.

Ale myslím si, že turismus vytváří enormní tlak na systém.

Mnoho apartmánů vlastní lidé, kteří na Sicílii vůbec nebydlí.

Po odjezdu hostů přijde uklízečka nebo správce objektu.

A právě zde někdy vzniká problém.

Systém svozu odpadu je navázán na konkrétní adresy a konkrétní termíny.

Ne každý ví, jak správně postupovat.

Ne každý to chce řešit.

A ne každý host odjíždí s dokonale vytříděným odpadem.

Největší problém neleží v třídění

Čím více jsem se o problematiku zajímal, tím více jsem docházel k závěru, že hlavní problém Sicílie neleží v třídění.

Leží v tom, co udělat s odpadem, který už vytřídit nejde.

I kdyby město vytřídilo 80 nebo 85 procent odpadu, stále zůstává část, kterou je potřeba nějak zpracovat.

A právě zde Sicílie dlouhodobě naráží na své limity.

Odpad ze Sicílie až v Dánsku

Možná vás to překvapí stejně jako mě.

Část sicilského odpadu byla v minulých letech převážena loděmi do severní Evropy, včetně Dánska.

Tam skončila v moderních termovalorizátorech (spalovnách), které z odpadu vyrábějí elektřinu a teplo.

Přiznám se, že právě tehdy jsem si položil jednoduchou otázku:

Není zvláštní vozit odpad tisíce kilometrů přes Evropu místo toho, aby byl zpracován přímo tam, kde vznikl?

Schifani a plán na dvě spalovny

Současný prezident Sicílie Renato Schifani prosazuje výstavbu dvou moderních termovalorizátorů.

Jeden má vzniknout v Palermu.

Druhý v Catanii.

Podle zastánců projektu by právě tato zařízení mohla výrazně snížit závislost na skládkách a omezit vývoz odpadu mimo ostrov.

Odpůrci naopak upozorňují na ekologická rizika a tvrdí, že řešením má být další rozvoj recyklace.

Debata pokračuje.

Ale zdá se, že tentokrát je politická vůle projekt skutečně realizovat.

Most nebo spalovna?

A teď trochu odlehčeně.

Pokud bych si měl tipnout, co bude na Sicílii dokončeno dříve – zda slavný most přes Messinskou úžinu nebo nové spalovny – vsadil bych si na spalovny.

Most je snem několika generací politiků.

Mluví se o něm desítky let.

Spalovny naopak řeší problém, který stojí region obrovské peníze každý rok.

Možná se pletu.

Možná budu za pár let jezdit přes nový most a dívat se na nedokončené spalovny.

Na Sicílii člověk nikdy neví. 😀

Závěr

Po několika letech života na Sicílii jsem nedošel k závěru, že Sicilané jsou bordeláři.

Spíše jsem dospěl k názoru, že ostrov dlouhodobě bojuje s důsledky masového turismu, historicky podceněné infrastruktury a nedostatku zařízení pro zpracování zbytkového odpadu.

Odpadky jsou problém.

Ale příčina je mnohem složitější, než se může zdát při pohledu na jednu fotografii u silnice.

A právě proto si myslím, že stojí za to dívat se na Sicílii v širších souvislostech.

Nechci tvrdit, že na Sicílii není problém s odpady. Jen si po několika letech života na ostrově nemyslím, že jeho příčinou jsou „líné“ nebo „nepořádné“ povahy místních lidí. Kdyby tomu tak bylo, nevznikl by takto propracovaný systém třídění.



Napsat komentář